Jedno velké přání - Nová rodina

97. KAPITOLA – NOVÁ RODINA
„Chci od vás jen dvě odpovědi a podle nich se rozhodnu…“
„Ptej se tedy.“
„Kdybych odmítla, mohla bych se s Jess stejně vidět?“
„Ne, nemohla.“
„Než bych odešla, mohla bych si vyřídit všechny své záležitosti? Rozloučit se s přáteli?“ zazněla druhá otázka.
„Myslím, že bys spíše měla. Samozřejmě v rámci určitých mezí.“
Tereza mlčela, jen se ještě naposledy, před vyřčením ortelu, zamyslela.
„Jak jsi se rozhodla?“
Zavřela oči. „Už máte pro mě nové jméno nebo si ho mám vybrat sama?“
„Vybráno jest, ale než ti ho řeknu, vyřiď si vše, co potřebuješ. Do práce už nechoď, tam vše vyřídím já. Rozluč se s Potterovými, udělej vše, co je dle tebe potřeba. Pozítří ráno v Prasinkách.“
„V kolik hodin tam mám přijít?“
„Jdi k Prasečí hlavě a tam na mě počkej, vyhledám si tě. Pozítří ráno, nezapomeň.“
„Jak bych mohla.“
„Tak tedy v úterý.“
„Není to ten den, kdy odjíždějí studenti na Vánoce domů?“ zajímala se Tereza.
„Ne, domů odjedou o den později.“
„V úterý,“ rozloučila se.

„Chceš se sejít nejdříve s ní nebo s se slečnou Caisovou?“
„S Terezou, myslím, že bude nejlepší vysvětlit to nejprve jí. S tou druhou budou určitě větší problémy.“
„A co když tě nebude chtít vyslyšet?“
„Musíte ji zachránit.“

Nejtěžší bylo stoupnout si před Lily stále zářím štěstím, podívat se jí do očí a všechno vypovědět. O její dlouhé absenci. Nemůže jí dát konkrétnější informace, protože ani sama toho ještě moc neví. Kam? Promiň Lily… Ale uvidíme se ještě, že jo? Určitě! Narození tvého dítěte si nenechám ujít! To jsem ráda, a co na Vánoce? Neboj, určitě přijedu, jen nevím, jestli na tyto, co teď budou… Přece jenom jde o úkol nejvyššího utajení. Ach, proč si ho jen brala? Já musela. Tady není nic, co by mě tu udrželo. A co já? Ty máš Jamese, brzy potomka… já mám vzpomínky, na které bych chtěla zapomenout… Jsi má nejlepší přítelkyně, ale tohle musím podstoupit, cítím to v hloubi své duše. Jak bych tu asi pomohla? Svůj úkol mezi nimi jsem již splnila a teď mám sedět na zadku a čekat? Ne, to nemohu. Nedělám to však jen pro sebe, ale pro celý svět. Nechci, abys z mého života odešla, jako bys nikdy nebyla. Ale vždyť víš, Lily, že se to nikdy nestane. Já nezapomenu a ty také ne! Slibuješ? Přísahám!
To, že se s ní přišlo rozloučit takové množství lidí nečekala – Lily, James, Remus, Peter, Dorcas, Lionel Alice, Frank, Hagrid (nikdo nevěděl, jak se o tom doslechl), Moody (plno rad, jak být ostražitý!), Sturgius a dokonce i Sirius s Ditou (Tereza se podivovala, že jsou stále spolu, a zároveň jí záviděla, protože s ní samotnou by Sirius nikdy tak dlouho nebyl. Otázka však byla, jestli jí je věrný… pochybovala.) – teoretiky přišel skoro celý dosavadní Fénixův řád.
Dojetí.
V pondělí šla slečně Marshelode vypovědět, že se kvůli práci stěhuje do Skotska do přístavu Wick. Nemohla říct pravdu, ne, nemohla. Smrtijedi či kdokoliv jiný, který toužíce po informacích by za ní mohl přijít a s hůlkou v ruce by bylo jednoduché z ní dostat těch pár vět, kam že se to její bývalá svěřenka přestěhovala.
Ten den také zašla za Weasleyovými a prozradila jim, že odchází. Neví, na jak dlouho, ale že se jí bude rozhodně stýskat. Ptali se proč a tak náhle, jenomže na tom jim nemohla dát smysluplnou odpověď. Bohužel. Ale ta poslední večeře byla výtečná! Obzvláště když jí bylo prozrazeno, že Molly čeká dalšího potomka. Tentokrát to určitě bude holčička! Děti kam se podíváš…
Přemýšlela, co si sbalit, co vzít s sebou a co zde zanechat. Nebo by si možná mohla koupit nějaké nové oblečení; vypadat úplně nově, jinak. Kašlu na to! Nakoupím si něco na sebe až tam.
Večer se ozvalo známé brnění v břiše. Jak ta byla nervózní a to ještě ani není ráno… Jaké to asi bude? Co se všechno dozvím? Co budu dělat? Jaké bude mé krytí? Zalíbí se mi mé nové jméno? Najdu si nové přátele? A uvidím se s těma starýma? Proč jsem to vlastně vzala? Najednou se jí ten nápad znelíbil. Chtěla vycouvat. Náhle nechtěla přijít o všechno, co nějak souviselo s přáteli. Chtěla být s nimi, pomáhat jim. Ale cožpak jim i touto cestou nepomáhá? Tereza nevěděla. Jedním si však byla jistá; rozhodla se, protože chtěla utéct. Hloupé vzpomínky... sbohem bolesti – jdu si pro nový život, přestože se tolik bojím, že ztratím ten nynější.
S jistou nejistotou ve tváři se přemístila do Prasinek, kde okamžitě zamířila k Prasečí hlavě. Bylo dvacet minut po osmé ranní. Náhle ji napadlo, že budou mít v lokálu zavřeno tak brzy po ránu. Mýlila se, neboť hostinský na ni již čekal. Přidržel jí otevřené dveře a ukázal na stůl v zadu místnosti. Přikývla a usedla za stůl, který jí byl doporučen. Hostinský se došoural ke krbu a přiložil do ohně. Tereza ho pozorovala, když si všimla, že nad krbovou římsou visí obraz, na kterém byla pěkná dívka. Že by nějaká jeho známost? Pomyslela si Tereza. No, to asi ne…
„Snídala jste?“ zeptal se Aberforth, jakmile plamen začal příjemně sálat.
„Abych se přiznala, tak moc ne. Dala jsem si jenom kávu.“
„Myslel jsme si to,“ pověděl a zašel za pult odkud vzal talíř s toasty. „Nejsou už teplé, ale přesto by vám mohly přijít vhod.“
Tereza poděkovala a toasty s vděkem převzala. Jako zadostiučinění zakručel její žaludek.
„Dám Albusovi vědět, že už jste zde.“
„Oh, jistě,“ zamumlala s plnou pusou.
Jakmile snídaně byla dojedena a zapita, přišel Albus Brumbál.
„Momentálně se tu nemohu na delší dobu zdržet, takže ti prozatím dám tuto obálku, kterou si okamžitě přečti, poté příjde povolanější osoba na vysvětlování. V té obálce máš všechno, co bude, tedy kromě úkolu, ten ti bude sdělen ústně. Uvidíme se později. Prozatím sbohem.“ To bylo vše, co jí řekl. Hned se zvedl a odešel. Že by to mělo něco společného s Jess? Bavili se o ní, nebo snad ne?
Otevřela tlustou obálku s několika papíry. Rozložila je a začala číst.
Rodný list
Den, měsíc a rok narození: 25. 3. 1959 – dvacátý pátý březen jeden tisíc devět se šedesát devět
Místo narození: Eccles – porodnice
Jméno a příjmení dítěte: Angela C O N C E A L
Pohlaví: Ženské
Otec: Jméno a příjmení: Dale Conceal
Den, měsíc, rok, místo narození: 30. listopadu 1925, Manchester reg. Severozápadní Anglie
Bydliště: Eccles, Renew Street 24
Jména a příjmení jeho rodičů: Troy Conceal, Rebeca Concealová rozená Fronková
Matka: Philippa Concealová rozená Löwensteinová
Den, měsíc, rok, místo narození: 6. února 1927, Schwanewede reg. Dolní Sasko, Německo
Bydliště: Eccles, Renew Street 24
Jména a příjmení jejích rodičů: Jürgen Löwenstein, Heide Löwensteinová rozená Wolffová
Rodné číslo: 59 62 25 / 1873
Chvíli ne ten kus papíru jen hleděla. Nyní věděla, že její nové jméno je Angela a že její imaginární matka a její rodiče jsou přistěhovalci z Německa. Zřejmě utečenci před válkou. Jak příhodné… Přemýšlela, jestli se od ní očekává, že se naučí tento list nazpaměť. Tuto otázku prozatím nezodpověděla a uhladila další arch papíru. Co se nové o sobě zase dozví? Copak nestačí, že je o něco postaršili?
Teoreticky už to nebylo nic tak zásadního: přeložili ji z londýnského ministerstva kouzel do na pobočku do města Omagh v Severním Irsku, kde bude zastávat jedno z výše postavených míst. Místní „ministerstvíčko“ se nedělilo na oddělení, zde vlastně každý dělal všechno. Ale protože nehod, zločinů a různých přečinů bylo minimálně, stala se vlastně bezproblémovou prácí. Největší problémy tu byly s vtipálky, co prováděli různé zlomyslnosti Mudlům a s křížením nebezpečných druhů fantastických zvířat. Tereza se stane něčím, co by se dalo přirovnat k poradci. Bylo prosazeno, že jednopodlažní ministerstvo bude navštěvovat každou neděli kvůli kontrole provedené práce a přečtení zpráv. Někteří zaměstnanci si však mysleli, že i to je moc, obzvláště je-li její krb připojen k letaxové síti a ona je tím pádem stále k dispozici… Každopádně je to slušně placená práce, kde se moc nenadřeš. Padla však zmínka také o bydlení. Byl jí zařízen dvoupatrový rodinný domek, jehož polovinu prvního patra zabíral prázdný krámek, kde si Tereza měla zřídit svou druhou práci – maskování kvůli Mudlům. Navíc takto si rychle získá nové přátele a zjistí, jak to zde vlastně chodí… Jaký krám si ve svém domě založí, bylo jen a jen na ní.
Jej, málem bych zapomněla zmínit fakt, že ona, ačkoliv má kouzelnickou práci v Omagh, sama v něm nebydlí. Její dům stojí asi třicet mil jižně po silnici A32 v mnohem menší městečku. Je to tak prý lepší – i pro rozkvět jejího obchůdku, tedy za předpokladu, že si vybere ten pravý.
Dokonce se zde našla i obrázek nového obydlí – byl vskutku překrásný, ale s jejím dosavadní bytem byla v porovnání překrásná i stanice metra…
Náhle se vrzly dveře a do lokálu vstoupil převysoký člověk, i když není tak docela pravda, že to je jenom člověk. „Ahoj Hagride,“ pozdravila přicházejícího, „co tady děláš?“
„Někoho sem ti přived,“ řekl a poodstoupil trochu doleva, aby Tereza mohla spatřit, koho vede. Nebyl to nikdo jiný, než blondýnka se světle modrýma očima a malým nosíkem.
„Jess!“ vykřikla Tereza a vylétla ze židle, jako by si sedla na připínáček, a letěla přítelkyni obejmout. „Jak se máš?“
„Výtečně!“ odvětila McConorová a posadila se ke stolu, kde předtím seděla Tereza a hloubala nad lejstry od Brumbála.
„Co Brian a Teddy?“ zajímala se Caisová
„Oba dva jsou skvělí! Teddy pomáhá, kde se dá, a Brian… to je kapitola sama o sobě. Pořád si žvatlá a brouká, taky už se přitahuje do sedu… a nejraději má, když se koupe a voda cáká všude kolem! Je to prostě zlatíčko!“ Jess úplně zářila, když o něm hovořila. „A co ty? Jak se vede?“
„Znáš to, jde to, ale dře to… nikdy není nic perfektní, že? Ale momentálně se mám skvěle, protože tě zase vidím!“
„Taky jsem ráda, ale víš, že kvůli tomu tady nejsme – abychom si sedly a popovídaly o věcech minulých… Jsi si jistá, že ten úkol zvládneš? Nemyslím teď, jestli ho splníš, ale jestli se dokážeš odtrhnout od toho všeho, co tu máš, a převezmeš novou identitu?“
„Mám za to, že ano, zvládnu to.“
„Dobře tedy, nyní přejděme k tomu, co musíš udělat.“
Tereza mlčela, jen soustředěně hleděla na Jess. Nyní se dozví to velké tajemství… Aneb začíná se historií…

96. Kapitola || 98. Kapitola

DoslovSíla k bojiToužebné city k prachovémuO tom jak přiletěl čápSvatební dar a líbánkyŠaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný paneTak jde čas...Nevzdávat? Už se mi nechce...Štěstí?Od kamene po moukuAsimilaceBude z tebe světoběžecNová rodinaPosláníPoprvé naposledySvatební horečkaJmenovitě?Tiché vzpomínáníNení vítězůKrev a pizza pro člena komise pro vymýšlení mudlovsky přijatelných výmluvStopy vedou ke družičceJen pár hodinSpojeni krvíDvojité randeTři v ProsinciPříběh vyznavače SatanaZatím se nic nedozvíš...Zamračená a ochuzenáNevinnost v plamenechZměna a nová zkušenostMilosrdné lži a tiché pravdySvětle modrá budoucnostOvce, opice a FénixNečekanéPoslední zvuky BradavicCena prolité krveVyříkáníNový předmětSíťNač ten spěch?Z bolesti je vždycky špatněProhraješ...Emočně o ničemInformaceUž to není jenom vendetaDnes zdravímPrvní oběťBonusové urážkyJo, začátek trablíSbohem láskoRozhodnutíZákon akce a reakceDlouho očekávaná scénaDrzý senNeuvážený konecChci vše napravitNoc proti pravidlůmObsazeno, smůla!Smůla s štěstí pro RemuseSamotaCož takhle plesík?Pár otázekKaždý detail romantiky pro dopisTěžce zajímavýStřídání učitelůJak se Binns stal chtěným...Začátek rokuPřipijme si!Krátce před PřemisťovánímPoslední slovoPráce za osmMinulá budoucnostTo snad ne?!Když názor, tak profesionálníŘecký RiddickulusAdrianiny zodpovězené otázkySkvělé zprávy nejen z domovaBřeznová pomstaChlípňačka LilyNesnáším loučeníZase snadnéVědětVeselé Vánoce!Dvojice určená pro nikdyChlouba a dopis od rodičůUkřičené bonbóny a tichá věštbaJména už se nebojíme!Úsměv v Bradavicích aneb HvanadalshnúkurŘekni zapomeň!Záchrana ve znamení smrtiJe libo šunčičku?Výzvědná služba musí narazitNejlepší a nejpřísnějšíPo zlých zprávách nejsou radovánkyDopis o zkouškáchPlán splněn, kapitáne Tlapo!Kdo tu žárlí?Chytros slečny GrugerovéVýzvědná služba Evans s.r.o.Abeceda v PrasinkáchPláč nad výhrouSkončilo to prohrou...Těžký boj vášníHlasy s červenou tváříVítězovéNudné představováníPříjezdUž se to blíží!Šestý ročník